"The photo used on the cover comes from the demolition of a never completed miner's hostel belonging to the coal mines in Frenštát, which has long been a threat to the Beskydy landscape and a symbol of the arrogance with which we treat our surroundings. But the end of coal is just a tiny fragment in the kaleidoscope of what we must do to make the anthropocene not just an age of destruction, but a time that will leave behind the anthropocentric worldview and allow us to truly coexist with the other species with whom we share our living space."
Národní Divadlo - Antropocén
-----
Přemýšlím, jestli vůbec nějak zvládnu mapovat tradici volné improvizace v Čechách mimo metropolis. Kolik se asi v okresních a menších městech nachází individuií, kteří jsou ochotni zalézt do zkušebny, chvíli se neřídit absolutně ničím a jen podlehnout pocitu a euforií z formující se masy chaosu, který vypustili na cestu, ovšem všemi směry? A kolik z nich pak ještě někdy vleze do studia nebo zapne na zkušebně rekordér a tohle svoje počínání nějak zaznamená?
Eviduji aktivní scénu na Ostravsku (Massola, aktivity Martina Režného), severočeské Eine Stunde Merzbauten, budějovickou scénu, která tlačí improv skrz rockové tendence (Microvomit, Rek atd.), věci kolem herr majora Čundi, Zabloudila apod. Národní Divadlo do téhle skládačky pasuje též, ale podobně jako pardubičtí Frisk se vymykají nižším zatížením noisových vlivů a většímu tíhnutí k tradiční formě. Trochu vlnobití na hladině, ale nepříliš daleko od břehu, takže by se z toho dalo ještě vyplavat trochu intenzivním kraulem. Anebo se nechat na chvíli stáhnout pod hladinu a doufat, že mě na konci vyhodí polonahý Poseidon trojzubcem na pláž.
Na frenštátské Národní Divadlo mě upozornil odběratel a suportér Stoned to Death extraordinaire Petr Jahoda a děkuji mu za to. V českém prostředí jsem si jen těžko dokázal představit trio muzikantů, z jejichž zvuku sálá inspirace Fredem Frithem, Derekem Bailey nebo štěpivou atonalitou Anthonyho Braxtona. Hudební abstrakci naopak rozrážejí konkrétním vizuálem, ve kterém upomínají na destruktivní plán minulého režimu, který plánoval rozšířit uhelnou těžbu ve Frenštátě až pod severní svah Beskyd.
Pokud jste zrovna dojedli pozdní oběd, tak vám přeji hezké trávení, tady máte zhruba sedmdesát minut kvalitní pohody.
Národní Divadlo - Antropocén
1. Vítr v remízkách, kde ptáci 07:45
2. Za dobou středník 01:39
3. Z jakého dřeva jsou ostrévky 05:20
4. Pravý hák Arthura Cravana 04:22
5. Torza mostů 07:13
6. Stožáry vysokého napětí 06:06
7. Vysychání 00:51
8. Vodojemy 07:24
9. Archeologie (Josefu Bláhovi) 10:53
10. Skleněná louka 05:19
11. Rýhy v březích 09:22
12. Šipky k rozvalínám města UR 07:31
Národní Divadlo
Marek Tragan – acoustic guitar
Lukáš Fojtík – drums
Jiří Štěpán – bass
Recorded April 25th, 2020, Frenštát pod Radhoštěm
Recorded, mixed and mastered by Lukáš Fojtík
